Inspirace

Eko shopaholic

18.11.2016

I když neskutečně obdivuju minimalismus, v oblečení mi nikdy nestačily 3 trička a dvoje džíny. Miluju, když můžu střídat různé styly, nakupování nových kousků a vymýšlení outfitů mi dokáže významně zvednout náladu. Tady se asi poznává spousta žen. Já veřejně přiznávám, že „nové“ oblečení nejradši nakupuju v sekáčích. Proč? Důvodů mám mraky a o second handech bych mohla napsat knihu, ale shrnu jen ty nejdůležitější:

 

Není to špinavé oblečení

Pokud nad sekáčem ohrnujete nos, ale přitom nosíte sice nové, ale nevyprané věci z obchodních řetězců vězte, že na tom nejste o nic líp. Nové oblečení obsahuje různá barviva, která dráždí kůži plus jsou postříkané variacemi chemických svinstev proti pomačkání a plesnivění. Navíc si ho velmi pravděpodobně zkoušel někdo před vámi. Řešením je ho ještě před nošením pořádně vyprat. Stejně jako to dělám, když si koupím něco v second handu.

Kde jinde sežene 100 % kašmír za 30 Kč?

Zrovna před pár týdny se mi podařily skvělé úlovky. Dva kašmírové svetry dohromady za 60 kaček. Ten pro Petra je ve skvělém stavu, jen má trochu oldschool střih (aspoň může předstírat, že je hipster). Můj by mohl být o číslo menší a má pár zanedbatelných žmolků, ale jinak je perfektní. Ceny nejlevnějšího svetříku z vlny kašmírských koz začínají na tisícovce a stoupají strmě nahoru spolu s kvalitou vlny. V sekáči je najdete za směšnou částku.

Outfit ze sekáče do divadla? Není problém. Škoda, že jsem tyhle šaty nemohla víc vynosit, ale strašně rychle mi v těhotenství rostlo břicho.

Outfit ze sekáče do divadla? Není problém. Škoda, že jsem tyhle šaty nemohla víc vynosit, ale strašně rychle mi v těhotenství rostlo břicho.

Kvalitních materiálů je v řetězcích jako šafránu

Všimli jste si, jak se za poslední roky zhoršila kvalita provedení i materiálu oblečení v řetězcích? Mám asi 10 let svetr z merina, kupovaný v Zaře. Teď bych tam nic podobného nenašla, a už vůbec ne za cenu, za niž jsme ho tehdy koupila. Všude samá viskóza (ok, na těle je příjemná, ale tak šíleně se mačká!), poloprůsvitná bavlna, a pak hory a velehory polyesteru. Osobně miluju hedvábné košile, vlněné svetry a kvalitní bavlněná trička nebo kalhoty. A ty se za levný peníz dají sehnat skutečně jen v sekáči.

Oblečení ze second handu je pro mě etičtější

To, že trička z Háemka a spol. šijí děti v Bangladéži, indické ženy nebo válkou umoření Syřani už ví (snad) asi každý. Na ziscích řetězců to ale zatím zanechalo pramalou stopu. Netvrdím, že si občas, obzvlášť když sháním něco konkrétního, nekoupím něco v Zaře nebo H&M, ale snažím se to omezovat. Z jednoho prostého důvodu. Nechci tenhle byznys podporovat.

Nezamořit planetu

Do aktivistky mám daleko, ale bývá mi strašlivě úzko, když v obchodech vidím přeplněné věšáky plné hader na jedno použití. Kde ty věci skončí, když už je nikdo nechce? Něco se zřejmě spálí, další věci se prostě odvezou dál. Pro mě je daleko lepší nosit něco, co už jednou někdo koupil. Ráda oblečení střídám, tak si ho za pár korun „vypůjčím“ a za několik měsíců pošlu zase zpátky do oběhu prostřednictvím textilních kontejnerů a nemám z toho výčitky.

 

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply

*