Inspirace Ze života

Novoroční

6.1.2017

Rok 2016 byl krásný. Zažila jsem spoustu nového, vdala jsem se, jela na skvělou dovolenou, šla s kůží na trh a začala psát blog, trochu jsem pracovala, trochu studovala, dostala jsem se do psychoterapeutického výcviku a zvykla si, že jsem máma. To poslední je největší dřina, ovšem s nejlepšími výsledky.

Měly jsme s Astrid nádherné léto. Tři dlouhé měsíce jsem si říkala, že mateřská dovolená je skutečně dovolená. Jezdily jsme na výlety, chodily po kavárnách a užívaly si.

Se změnou času začalo přituhovat, a prosinec mi pak v tomto ohledu dal naopak pěkně na prdel. Takovou vydřenou šichtu 24/7 s ubrečeným dítětem jsem už dlouho nezažila. Vnímám, že různá období chodí ve vlnách a občas prostě musím zadržet dech a vydržet, než se lavina vody převalí a bude zase dobře. Ale ne, že by to bylo tak snadné.

20170106_144358

Momentálně svítá na lepší časy, podařilo se mi odnaučit Astrid, aby se v noci budila na mléko, takže se občas hezky vyspíme a já tak mám aspoň sílu zvládnout akční batole přes den. I tak mi ale hlava nebere, jak to dělají vícenásobné mamky (a tímto jim vzdávám hold!).

Za rohem na mě číhají termíny výcviku, diplomka a tak bych mohla pokračovat, ale nebudu, protože toho máme všichni hodně, takže by to byla nuda.

Zázračný úklid

Nový rok mě mimo jiné přiměl k úklidu. Anet mi před pár dny donesla knížku od Marie Kondo: Zázračný úklid, se slovy: „Tu jsi chtěla půjčit, ne?“

„Ehm, ne.“

„Aha, tak to byl někdo jiný.“

„No dobře, když jinak nedáš, tak já si ji půjčím,“ vyhrkla jsem.

Knížka je to útlá a pokud nemáte malé dítě, přečtete ji tak za dvě hodiny. Potvrdilo se mi, že jediná cesta, jak mít doma permanentně uklizeno, je vlastnit méně věcí. Marie Kondo je na mě sice momentálně přece jen příliš nekompromisní, protože ponechat si jen to, co mi dělá radost (což je její jediné kritérium při třídění věcí) by u nás znamenalo, že vyhážu Asinčiny pleny nebo všechny nerezové hrnce. I tak jsem se ale pustila do velkého úklidu. Už jsem se zmiňovala, že je mi sympatický minimalismus a do budoucna se jím chci víc inspirovat. Líbí se mi myšlenka méně věcí, o které se ale dokážu lépe starat a víc si jich vážit. Inspirativní blog o cestě k minimalismu píše třeba jedna moje kamarádka, tak mrkněte.

20170106_144430

Novoroční předsevzetí

Co se týká novoročních předsevzetí, takové ty obligátní „Zhubnu“ u nás moc nefrčí, ale píšeme si s Petrem každoročně Wish list. Je to seznam věcí, které bychom v novém roce chtěli podniknout, změnit nebo udělat. Název Wish list jsme mu dali proto, že jsou to skutečně víc přání, než plány nebo příkazy. Takhle na sebe netlačíme, ale zároveň nám seznam visí na lednici a připomíná nám, co jsme chtěli. No a v neposlední řadě slouží k pobavení všem návštěvám. Takhle vystavená osobní věc dokáže hodně prozradit nejen o nás, ale i o lidech, kteří k nám zavítají. Někteří začnou položky z Wish listu předčítat se smíchem nahlas, někdo čte tajně a pak se vyptává, jiný se prve zeptá, zda si to může přečíst. Přiznávám, že jakmile jsem překonala prvotní pocit trapnosti, začala jsem se u toho dost bavit.

O tom, co si přeju třeba zase příště.

Vám z celého srdce přeju, ať jste sami na sebe hodní. Moc se to teď nenosí, a přitom je to tak potřeba.

Máte nějaké rituály, které dodržujete s příchodem nového roku? Budu ráda, když se o ně podělíte v komentářích.

 

 

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply

*