Browsing Category

Tělo

Tělo

Jak na cvičení, aby to nebolelo

11.8.2017

Návodů pro začátky cvičení jsou tisíce. Ten můj je unikátní, protože na to nejde hlavou. A nebolí! Možná si teď ťukáte na čelo, ale hlava je jenom jeden z kanálů, jenž nám předává informace. Máme další dva. Jste zvědaví? Čtěte dál.

Abych vám to přiblížila, představte si klasickou situaci. Chystáte se ráno do práce, stojíte před skříní a vybíráte, co na sebe. Po dlouhých minutách probírání se jednotlivými kousky, skončíte stejně u toho, co vždycky. Černé tričko a tříčtvrťáky, například. Nebo jiná oblíbená nesmrtelná kombinace. Důvodů pro tuto volbu může být mnoho, jeden z nich, ale bývá častý. Necítíte se ve svém těle. Rozhodnete se, že začnete hubnout.  Takže od pondělka populární cvičení 30 Day Shred s Jillian Michaels a do toho žádné sladkosti, žádné pečivo a pro jistotu ani žádné ovoce po poledni, vždyť je to samý cukr. Prostě skočíte do toho po hlavě. Jinými slovy: Vyděsíte své tělo k smrti.

Když to na mě přišlo na dovolené, zacvičila jsem si na pláži i s Asinkou, pobíhající kolem.

Možná se doteď občas ozvalo nějakou bolístkou (z nedostatku pohybu!) a vy jste ho umlčeli kusem čokolády nebo růžovou pilulkou proti bolesti. Ten přístup „Buď všechno nebo nic“ znám moc dobře, věřte mi. Sama jsem své tělo mnohokrát potrápila. Dlouho mi to procházelo, ale pak přišel čas, kdy už se bolesti zad nedaly snést.

Nikdy jsem v dlouhodobém horizontu každodenně nesportovala. Ba naopak, jednu dobu se mi pravidelně stávalo, že místo abych doběhla přijíždějící tramvaj, vytáhla jsem cigaretu, škrtla svým benzínovým Zippem a s gustem si zakouřila, než přijela další. Dobíhat šalinu je stres a stres škodí zdraví, no ne?

V titulku jsem vám slíbila způsob, jak začít se cvičením, aby to nebolelo. Proč nebolelo? Vždyť internet je plný motivačních citátů jako „No pain no gain!“ Když to nebolí, nebude to mít dostatečné výsledky, myslíte si možná. Kecy. Tohle platí možná tak u lidí, kteří jsou u maxima svých možností a chtějí své hranice posunout ještě o kousek dál. Rozhodně nic pro (věčné) začátečníky.

Tělo je náš dům. Tělo je nejmenší bezpečný prostor, který máme k dispozici, když je vše ostatní kolem v chaosu nebo se mění (vztahy, práce, peníze…) Když se rozhodnete rekonstruovat dům, ve kterém stále bydlíte, nevezmete na něj buldozer. Začnete pěkně pomalu třeba jen jednou místností tak, aby rekonstrukce co nejmíň narušila váš každodenní život.

Jak tedy začít? 30denní výzvy nebo běžecké plány můžou být fajn, ale jste pořád v hlavě. Zapomínáte, že máme ještě 2 další kanály. Jedním z nich jsou emoce a druhým tělo. A oba dva jsou nesmírně důležité při následující strategii:

Astrid a její cvičení se mnou. Většinou to dopadne tak, že si na mě lehne 😀

Začátek cvičení – Skočit na vlnu! 

Představte si surfaře, jenž čeká na tu správnou vlnu. V momentě, kdy se objeví, musí pohotově jednat, využít její síly a tahu a najet na ni, ve správném úhlu. U téhle metafory se na chvilku zastavme. Co takový surfař musí po psychické stránce mít, aby to nejen zvládl, ale dokázal si to i užít? Osobně tam vidím několik věcí: Motivaci, informace nebo znalosti, podporu ve smyslu vlastní síly a sebeuvědomění. A tyhle faktory můžeme aplikovat na situaci, kdy chceme s něčím začít.

Motivace

Motivací nemusí být jen to, že chci vypadat jako Zuzka Light. Mně se víc osvědčují cíle typu: Chci udělat stojku, chci uběhnout 10 km, chci si užít trochu rauše z endorfinů nebo zvedat svoji dceru bez toho, aby mi ruplo v zádech. Velké i malé cíle. Máte nějaký? Tak na chvilku zavřete oči a představte si, že už tam jste. Proběhli jste cílovou rovinkou, na krk dostali medaili za úspěšné zvládnutí závodu. Nebo jdete na procházku a nic vás nebolí.

Je to váš sen a může to být cokoli. Cítíte to slastné brnění až do konečků prstů? Máte v břiše něco jako hřejivou zmenšeninu slunce? Zkuste si ten pocit popsat a zapamatovat, uložit ho do pomyslného šuplíčku, protože ho budete ještě mnohokrát potřebovat. Motivační obrázky six packu jsou fajn, ale daleko silněji působí vaše vlastní emoce.

Poslední dobou si ráda zaběhám venku. Přihlásila bych se i na nějaký závod, jen mám strach, že než bych doběhla do cíle, pořadatelé by balili stany a na mě by nezbyl ani banán.

Informace, aneb kdo je připraven není překvapen

Tenhle faktor souvisí s hlavou. Co by vás zajímalo a potenciálně možná i bavilo? Ať už je to líný tenis, běh nebo třeba paddleboarding, je dobré o něm něco vědět a připravit se. Na běh mi například pomohlo sehnat si nějaké obstojné boty, vymyslet si trasu a předem si ji projít. Když jsem začínala s domácím posilováním, projela jsem si spoustu youtube videí pro začátečníky a ukládala si je do své knihovničky (jeden z nástrojů na youtube účtu). A tohle je prozatím všechno.

Není potřeba hned shánět super cool vybavení. Není nutné hned zítra ráno vyběhnout, ani okamžitě začít skákat přes švihadlo. Dejte si v téhle fázi pozor na „musím“ a „měl/a bych“ a taky nejrůznější strachy, které k vám promlouvají: „tohle nikdy nezvládnu“, „vypadá to strašně náročně“. Když se nějaký takový hlas ve vás ozve, řekněte mu přátelsky: „Ahoj, vím o tobě,“ a dál se s ním nebavte.

Sebe – podpora

O tomhle se chystám napsat samostatný článek, ale na tomhle místě se pokusím být stručná. Je lepší, když se chcete začít hýbat, protože své tělo máte rádi a jste si vědomi, že aktivita znamená život (schválně se někdy zastavte a chvíli koukejte kolem sebe, jak je i ten nejmenší okem viditelný organismus v neustálém pohybu). Setkávám se, ale spíš s variantou, že se na sebe člověk nemůže už ani podívat a pocit hnusu má být tím motorem, který ho požene do změny.

Budu znít pateticky, ale z mého pohledu se dlouhodobých změn dosahuje lépe láskou než nenávistí. „Mějte rádi své tělo takové, jaké je“ čtete neustále, viďte? Snáz se to řekne, než udělá. Pro začátek může pomoct malé cvičení, které sama provádím třeba když večer uspávám Asinku. Říkám mu poděkování svému tělu. Chvíli ležím, soustředím se na dýchání a pak v duchu projíždím jednotlivé části svého těla od chodidel až po hlavu a každé zvlášť poděkuju za to, že je zdravá a funguje.

Možná vám to přijde ujeté, ale kdy jste naposledy poděkovali svému tělu za to, že je (relativně) zdravé nebo alespoň některé jeho části jsou v pořádku? Není to samozřejmost, počtěte si třeba v mém příběhu zde.

Sebeuvědomění

Znáte své tělo? Poznáte, že se o vás pokouší chřipka nebo si toho všimnete až ve chvíli, kdy ráno nevstanete z postele? Vyšší dívčí je, když cítíte změny energie v těle. Představte si tělo jako žárovku, do které přichází různé množství energie, a proto svítí různou intenzitou. Je nezbytné to umět vidět. Tohle je obzvlášť důležitý bod, když se chystáte najet na vlnu. Je potřeba se dokázat zastavit, vypnout monology, které si vede hlava a podívat se, jestli náhodou tělo netvrdí něco jiného. Sama uznávám, že je to náročné. Pomoct většímu uvědomění může meditace nebo psychoterapie. Ale o tom třeba jindy. Chápu, že to chcete zkusit sami a hned.

Připravit, pozor, jedu!

Shrneme si to. Máte motivaci, připravili jste se znalostmi, dokážete poděkovat svému tělu a mít ho díky tomu na své straně. Čekáte na vlnu. Vlna=žárovka zasvítí s plnou intenzitou. Někdy to přichází úplně nečekaně. Máte volno, brouzdáte internetem, narazíte na fotku, která vás osloví, vyvolá záchvěv energie a vy si pomyslíte: „Mohla bych si zacvičit.“ Někde kolem žaludku ucítíte vzrušení, s tělem se něco děje. Všimnete si, že bezděky zatínáte svaly na nohou, možná začnete zrychleně dýchat. Na tohle jsme čekali, vlna je tady! Bacha, ať ji neminete nebo nedej bože nevyplašíte!

Možná se vám v hlavě ozve: „Ještě si projedu další příspěvky“ případně „až se najím, tak bych si mohla zacvičit.“ Na tomhle místě je potřeba dát hlavě hlasitou stopku. Právě se vás snaží obelstít tak, abyste zůstali pěkně v pohodlí a bezpečí, sedět na gauči s laptopem na klíně.

Nene! Hned teď si najeďte na youtube a pusťte to video, které jste si už dávno uložili. Vytáhněte karimatku a zkuste se protáhnout třeba stylem rozcvičky ze základní školy. I kdyby to mělo být 10 minut. To je přece pro začátek víc než dost. Věřte tomu, že 10 minut sezení na gauči vám neuteče, kdežto tahle vlna by se mohla bez povšimnutí rozpustit na pobřeží. Že k vám vlny nechodí? Možná jste jim jen zatím nevěnovali pozornost. Protože pokud jen na chvíli uvěříte, že vaše tělo se hýbat CHCE, jelikož k tomu bylo STVOŘENO a pohyb ho udržuje při ŽIVOTĚ, nějaká vlna se dřív nebo později určitě objeví.

Držím vám pěsti při vyhlížení vln.

O tom, jak pohyb zařadit do každodenní rutiny a další fígle s vlnami zase příště 🙂

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tělo Zdraví

Můj recept na šťastné tělo

My, kteří se zabýváme hlavou a duší, často považujeme tělo za něco méně důležitého, méně vznešeného než intelekt a hluboká zákoutí psychiky. Čím dál víc si ale uvědomuju, jak jsou tělo a duše propojené v jeden celek a nefunguje-li jedna část, bude na tom špatně…

5.5.2017