Browsing Tag

farář

Ze života

Svatba poprvé, a (věřím že) naposledy

14.9.2016

Všimli jste si někdy, jak rychlé bývají střihy ve videoklipech?

Tak nějak vypadala naše svatba. Trochu punková, hodně domácká, s vůní opékaného selátka. Mám tolik zážitků a střípků z celého dne, uvízlých v paměti, že je těžké dát dohromady nějaký smysluplný text. Takže si představte ten videoklip:

Vstávání v 5.15, protože Petr stejně nemohl spát. Do noci pracoval na klipu z fotek, který jsme chtěli svatebčanům promítnout. Samozřejmě se tím dojákem chtěl hned ráno pochlubit, což bylo výborné, byla jsem uplakaná na samém počátku dne. Pak kalupem nachystat věci pro Astrid, sednout do auta a ujíždět ke kadeřnici (nejdřív jsem se chtěla česat sama, následně jsem si ale musela přiznat, že jsem na to moc líná). Paní mě při česání udržovala v dobré náladě vyprávěním historky, kterak jednou česala nevěstu, jež přišla úplně opilá, rovnou ze zapíjení svobody. Když jsem načesaná projížděla ztichlým ranním krajem, věděla jsem, že je to poslední klidný moment dne.

V našem domě plném lidí panoval ruch a shon, ale nějak se nám povedlo naskládat se do tří aut, nezapomenout občanky, prstýnky, pyžamo, kartáček na zuby, ani dítě. Samozřejmě, že jsme doma nechali ležet spoustu dalších věcí, které jsme potřebovali vzít. Holt jsme se bez nich obešli.

Manželský slib jsem se učila ještě ráno.

Manželský slib jsem se učila ještě ráno.

Obřad a falešná zpěvačka

Obřad jsme měli v nádherném barokním kostele ve Křtinách, slzela jsem, už když mě táta vedl k oltáři, hlavně kvůli naší kamarádce Martině (mohla by se živit jako profesionální dojímačka, stačil mi jeden pohled na její skelná očka). Svatební ceremonie trvala skoro hodinu, ale my s Petrem jsme si to užili (pak za mnou přišel jeden ze strýců a přiznal se, že byl v kostele poprvé v životě, prý to ale byl krásný zážitek). Ostatní chválili zejména zdejší pěvkyni. Svým falešným, zato procítěným projevem tomu dodala patřičné grády. Zachraňoval to pan farář, který proti ní zpíval jako Fredy Mercury. Neztrácel glanc a suše zpěv komentoval: „Dokonalosti je možné dosáhnout pouze v nebi,“ čímž vyvolal všeobecné veselí. Alespoň je na co vzpomínat.

Novomanželé. Vidíte tu změnu?

Novomanželé. Vidíte tu změnu?

Astrid si v kočáře hodila nožky nahoru, a za střídavého ležérního ukusování křupek se pokoušela zpívat spolu s falešnou zpěvačkou. Hromadné modlitby ji taky bavily, zato dlouhé chvíle rozjímavého ticha narušovala nespokojeným výskáním. Ale jinak prý dobrá show, jen si pak musela zdřímnout, tudíž navlékání do načančaných šatiček bylo zbytečné, na společných fotkách vůbec není.

Na odpoledne jsem se převlekla do šatů, půjčených od sestry. Fotokoutek z novin dělala Nela předposlední noc před svatbou.

Na odpoledne jsem se převlekla do šatů, půjčených od sestry. Fotokoutek z novin dělala Nela předposlední noc před svatbou.

Mojito a pohoda

Krátké focení, horko (hlavně, že jsme chtěli svatbu v září, abychom se na slunku neroztékali), přesun do penzionu, krásné proslovy, svatební hostina, kterou jsem opět proslzela, (když to po sobě čtu, byla jsem ve svůj svatební den jako slzavé údolí) a pak přišel ten skvělý moment, kdy se všichni konečně uvolnili, povolili knoflíčky a opasky, a rozprchli se po areálu penzionu. Představte si travnatou zahradu plnou pobíhajících dětí, honících psy a psy, kteří pronásledují míčky, do toho spoustu klábosících lidí, popíjejících mojito, mezi nimiž pendluje nevěsta s ženichem, a dostanete obrázek naší svatby. Přesně takhle jsme to chtěli. Pohodu, klid, příjemnou, uvolněnou atmosféru.

Hawkeye Pierce je fascinován svatebními koláčky. Prý porušil svou dietu a v noci si nazvracel do pelíšku. Ráno pak měl morální kocovinu.

Hawkeye Pierce je fascinován svatebními koláčky. Prý porušil svou dietu a v noci si nazvracel do pelíšku. Ráno pak měl morální kocovinu.

Vzhledem k tomu, že jsem nevnímala ubíhající čas, ocenila jsem, že se mi o organizaci dne postarala kamarádka Nela. Věděla, kdy chceme krájet dort, nebo kdy přijede cimbálovka a můžeme si tak střihnout první novomanželský tanec. Upřímně musím říct, že bez ní by to moc nešlo. Nemluvě o tom, že pár nocí před svatbou nespala, protože vymýšlela a vyráběla dekorace v novinářském stylu. Taky jsem ji pak večer našla schoulenou v pomačkaném saku, jak podřimuje v našem svatebním apartmá.

Večer se hosté mohli posilnit pečeným selátkem, kuřecími steaky a rautem. Když odjela cimbálovka (mimochodem prý jsme ji vybrali dobře, však si přečtěte, jak pečlivý výběr to byl), promítli jsme Petrovo dílo. Musím uznat, že hezky zkombinoval humorné momenty s dojemnými, takže hosté nešetřili slovy chvály. Tím jsem se cítila trochu dotčená, poněvadž moje svatební noviny, kde jsem otiskla i svůj neumělý pokus o poezii, takový úspěch zdaleka neměly (upřímně nevím, jestli je kromě tety z Budějic vůbec někdo četl). Ale svému manželovi takový úspěch přeju.

Karaoke

Vzhledem k tomu, že se nám nechtělo utrácet za DJ, měli jsme nachystaný mix našich oblíbených songů (David Guetta, Avicii, Pitbull a další vybraná společnost) a po zážitku z rozlučky jsem chtěla i karaoke. O aparaturu, mikrofon a veškerou techniku se postaral Martin, přítel od mé svědkyně Anetky (všichni jsme i v online světě). Nakonec měl zpěv takový úspěch, že na náš výběr téměř ani nedošlo. Můj introvertní Petr všechny překvapil, když předvedl Viva la vidu od Coldplay (máme to i na videu), perfektně zaváleli i příbuzní, do kterých bych to neřekla a nakonec i moje máma, která se normálně stydí zazpívat i Asince.

Ve zpěvu jsem nasadila laťku tak nízko, aby se nikdo nemusel stydět předvést.

Ve zpěvu jsem nasadila laťku tak nízko, aby se nikdo nemusel stydět předvést.

V noci nám dělali v apartmá společnost chrápající psi, Astrid spala u jedné z babiček. Zazvonil zvonec a pohádky je konec.

A žili šťastně až do smrti.

 

Se svatbou nám pomohlo tolik lidí, že kdybych je všechny měla vyjmenovat a popsat, co pro nás udělali, vydalo by to na samostatný článek. Takže drahá rodino a přátelé DĚKUJEME.

P. S. Čekejte ještě alespoň jeden článek s různými tipy, postřehy a inspirací.

P. P. S. Zatím se v manželství cítím stejně jako před manželstvím. Změní se něco? Budu ráda, když mi napíšete, jak to bylo u vás.