Browsing Tag

kvasinky

Zdraví

Jak jsem byla gluten-free aneb lepek, nepřítel číslo 1

21.8.2016

Spousta žen asi zná vleklý a nepříjemný problém jménem kvasinková infekce. Bylo nebylo, před pěti lety se mě tahle lstivá bakterie  houba držela jako klíště. Na radu doktorky jsem měsíc co měsíc běhala do lékárny pro různé globule a masti, zkoušela kdejaký druh a užívala čípky i preventivně, aby to za měsíc bylo zase stejné. Naštěstí existuje internet, kouzelné místo, kde na jakýkoli problém najdete minimálně několik zaručených rad. Objevila jsem tak protikvasinkovou dietu.

photo_1070_20060213

Protikvasinková dieta

Přečetla jsem si, za co všechno kvasinka v těle může a moje odhodlání zbavit se jí ještě rapidně stouplo. Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Abych vám trochu přiblížila tuhle dietu, mezi zakázané potraviny patří například mléko, mléčné výrobky, všechno co obsahuje cukr (schválně si přečtěte nějakou etiketu, určitě množství cukru je v 80% průmyslových potravin). příliš sladké ovoce, sušené ovoce, některé druhy zeleniny, rýže, těstoviny, pečivo, šunka, párky, hovězí maso, vepřové maso, salámy, většina ořechů, kafe, omáčky, hranolky, konzervy, vše co obsahuje kvasnice nebo kvásek apod. Co jsem tedy jedla? Většinou jáhly se zeleninovým salátem, jáhlovou kaši z rýžového mléka, cizrnu a vajíčka. Lepek jsem vyřadila úplně, ačkoli to v tomhle dietním plánu není striktně dané.

Místo, abych vyhladověla ty malé potvůrky, hladověla jsem já. Kvasinky jsem se ani po 3 měsících urputné snahy nezbavila, zato jsem zhubla 8 kilo a byla věčně unavená. Vůbec jsem v té době necvičila, takže jsem byla sice hubená, ale bez svalů, což podle mě není pěkné ani zdravé. Samozřejmě jsem s tímhle stravovacím plánem nevydržela déle, než ty 3 měsíce, ale lepek jsem jíst nezačala. Na základě všeho, co jsem si načetla, jsem na něj svalila vinu za kde co, včetně zpackaného vztahu a potížích s výzkumem na bakalářku. Stal se pro mě nepřítelem číslo 1. Bedlivě jsem četla etikety a vybírala restaurace tak, abych si dala jídlo pokud možno bez lepku (to znamená pouze přílohy jako je rýže, pohanka, brambory, maso bez omáček apod…)

Když jsem si po roce dala u babičky koláč, udělalo se mi zle a rozbolelo mě břicho. Nechala jsem si udělat krevní testy na alergii na lepek, byla jsem si jistá, že ji mám. Vše tomu nasvědčovalo. Výsledek byl negativní. Zdálo se mi to divné, ale lepku jsem se vyhýbala dál, protože mi nedělal dobře. Navíc to v té době konečně začalo být in, vyrojily se bezlepkové potraviny, restaurace se pyšnily glutenfree menu a já se ani necítila omezená.

 

Zázračné vyléčení

Pak se mě jedna kamarádka s hodně prořízlou pusou zeptala: „Hele a jak ty to máš s tím lepkem?“ Když jsem jí to vysvětlila, nedalo jí to a řekla: „mně se zdá, jestli ty sis tu intoleranci lepku nezpůsobila tak trochu sama,“ nasadila mi brouka do hlavy. Povolila jsem trochu v bezlepkovém stravování, ale chleba nebo buchty na mě pořád měli destruktivní vliv.

Zlom nastal v těhotenství. Posedly mě takové těhotenské chutě, až se to stydím napsat. Nebudu zabíhat do přílišných detailů, ale ze zeleniny a ovoce jsem zvracela. Jediné, co mi chutnalo, byly chlebíčky, hranolky a hamburgery (díky Petříčku za večerní výlety do Burger Kingu a na moji obranu – od téhle životní periody jsem tam nebyla).

No a teď ten happy end. Jsem v pohodě, když sním jídlo plné lepku, cítím se docela normálně. Pořád jím asi méně lepku ve stravě, než je průměr, ale nepociťuju žádné příznaky alergie nebo nesnášenlivosti.

Mám několik teorií jak jsem se uzdravila, pravdu se totiž asi nedozvím:

  • intoleranci lepku jsem si způsobila sama a vyléčily mě jeho vysoké dávky ve stravě.
  • skutečně jsem měla nějakou alergii na lepek, ale vyléčilo mě mimino, vegetující v mém břiše, protože se mu nelíbilo, jak to tam žgrundá.
  • byl to psychosomatický problém, který se zlepšil tím, že jsem začala žít šťastnější život.

Co jsem tím dlouhým příspěvkem chtěla říct?

  • zdravotní potíže mohou, ale nemusí souviset s jídlem. Osobně mám vyzkoušeno, že zdravé jídlo mi prospívá, ale důležité je nezapomenout na to, že náš život není jen jídlo a fyzická schránka. Někdy pomůže zamyslet se nad tím, jakými lidmi se obklopuji, jaké mám vztahy, jak beru svou práci, jestli si umím doopravdy odpočinout apod.
  • celiakie je vážná nemoc a pokud ji máte, tak mě to mrzí. Myslím si ale, že spousta lidí, co v dnešní době nejí lepek, to dělá jen proto, že je to módní vlna. Zároveň tím ale nechci říct, že vyřazení lepku ze stravy někomu nemůže pomoct.
  • poslouchejte svoje tělo. To se dočtete všude, že? Ale jak na to? Pomoct získat lepší kontakt se svými potřebami by mohl focusing, některé relaxační metody, které zvládnete i sami doma a v neposlední řadě i psychoterapie. Věřím, že je pak snadnější najít si svou vlastní cestu ve stravování, bez poslouchání mnohdy nesmyslných příkazů a zákazů výživových guruů.

A jak to dopadlo s kvasinkami? Jednou za čas se objeví, ale jinak jsem docela zdravá, mám zdravé dítě a tak si z toho teď nedělám těžkou hlavu. Dokonalé zdraví, kterého můžeme podle tvůrců některých reklam tak snadno dosáhnout, totiž podle mě neexistuje.