Browsing Tag

prázdniny

Zdraví

Jak si užít poslední dny prázdnin

16.8.2016

„No letošní léto, to je katastrofa, chvíli je hrozné vedro a pak zase strašná zima,“ stěžovala si onehdy nějaká paní v restauraci ve Znojmě, do které jsme zavítali na výletě. Byla hezky opálená a na oběd přišla s vnučkou. Chápala jsem, že jí vadí počasí, ale nerozuměla jsem tomu lamentování, poněvadž prázdniny jsou přece takové, jaké si je uděláme, ať už je počasí jakékoli. Já jsem si na propršené dovolené v Novohradských horách po dlouhé době vychutnala vůni mokrého dřeva a trochu strašidelné procházky ztemnělým lesem za doprovodu bubnování kapek deště. Po návratu do chaty Petr vždycky rozdělal oheň v krbu a já tak během pár dní konečně přečetla Jméno růže od Eca, na které jsem se chystala poslední rok. V paměti mi uvízla vtipná pasáž, kdy se Adso podivuje nad tím, proč by lidé chodili do lesa, když podle Viléma jednorožci neexistují a není tedy možnost, jak je potkat. V liduprázdném lese jsem se pak stejně pozorně rozhlížela, člověk nikdy neví.

20160715_144903 (1)

Ale protože se léto chýlí ke konci, a protože jsem mistryně ledajakých seznamů (pár nám jich visí na lednici, něco si píšu do zápisníku, spoustu jsem si jich připíchla na nástěnku a v každé kapse každých kalhot byste určitě alespoň jeden seznam našli), sepsala jsem si zcela nový seznam, jak si užít poslední dny prázdnin. Proč? Protože žiju teď a tady, a co bude příští léto, nikdo neví. Navíc neznám horšího zabijáka času a nálady, než litovat toho, co jsem neudělala, protože jsem byla moc pohodlná nebo příliš zaseknutá ve svém stereotypu. Tak tady to máte:

  • vzít si alespoň jednou ty „high fashion“ džíny, které konečně dopnu v pase. Mají naprosto šíleným způsobem prostřižená kolena. Byl to totiž jeden z kreativních počinů mé sestry a já se v nich u kočárku cítím jako rebel.
  • projít se bosky v trávě někde na louce. Náš pidi dvorek 2 x 4  metry se nepočítá.
  • dodržet každoroční tradici a udělat si piknik u brněnské přehrady s nealko šampaňským na dece plné psích chlupů. Napsat si datum do kalendáře a nespoléhat na to, že to nějak vyplyne.
  • dát si venku točenou zmrzlinu, i když se teď snažím vyhýbat rafinovanému cukru.
  • když už půjdu bosá po louce, mohla bych si střihnout i pár kotrmelců, a taky válet sudy. Jako dítě jsem tímhle způsobem strávila hodně času a dělalo mi to radost.
  • naplánovat výlet na místo, kde jsme ještě nebyli. Přichystat nám svačinu do batohu a být venku celý den.
  • konečně sebrat odvahu a místo doma na pásu si jít zaběhat ven.
  • vidět východ slunce (ne Asinko, to není instrukce pro tebe, abys nás budila za prvního kuropění).

20150828_152624 (1)

Kdyby to šlo, tak bych ještě chtěla stihnout:

  • vykoupat se v přehradě, protože přírodní koupání je podle mě nejlepší. I když se trochu bojím, že mě kousne ryba do palce na noze (šílené, já vím).
  • opéct si špekáčky na ohni. Ta vůně kouře, dřeva a připáleného kabanosu je moje dětství v kapesním balení.
  • přespat pod širákem. Navzdory tomu, že jsem se vždycky drkotajíc zuby kolem čtvrté ráno proklínala za takové hloupé nápady, a s láskou vzpomínala na teplou postel, bylo to pokaždé nezapomenutelné, což se o běžných nocích pod peřinou říct nedá.

A jaký recept máte na vychutnání posledních dnů prázdnin vy?