Browsing Tag

rozlučka se svobodou

Ze života

8 důvodů, proč je skvělé plánovat svatbu s dítětem

5.9.2016

Jsem už téměř dva roky zasnoubená žena. Ne, že bychom se nechtěli vzít, ale ze samé radosti a štěstí jsem asi měsíc po romantických zásnubách otěhotněla a naprosto rezolutně jsem odmítla byť jen představu svatby s pupkem. Nešlo mi jen o vzhled, ale když všechno, na co se přes den zmůžete, je dát si nohy nahoru a civět do stropu, protože všechnu energii sežere rostoucí miminko, není to úplně ideální pro svatební křepčení. No a tak se bereme teď. Kdybychom měli svatbu jako bezdětný pár, určitě bychom spoustu věcí zařizovali a řešili jinak. Snažila jsem se ale na současné situaci najít pozitiva. Posuďte sami:

 

1. Neodpočítáváte nedočkavě dny

Nevěsty bývají často samou radostí a očekáváním napjaté, tudíž si v kalendáři škrtají políčka a odpočítávají svůj velký den. Vzhledem k tomu, že se snažím trochu pracovat a mám jedenáctiměsíční baby se separační úzkostí, nehrozí, že by se mi čas vlekl, ba naopak letí jak potvora splašená. Teprve včera jsem si vzpomněla na svatební dort a začala ho řešit. Svatbu máme v sobotu.

 

2. Se řvoucím dítětem v pozadí jsou lidi přístupnější

Vzhledem k tomu, že máme jednu část rodiny na Valašsku, druhou v Jižních Čechách, část hostů z Prahy, moje sestra žije se svým švédským přítelem na Maltě a na svatbu přiletí i jeho maminka ze Švédska, je dost velká výzva se všemi domluvit kdy a jak přijedou/přiletí a hlavně kde budou spát. Celá ta sláva se totiž odehraje na Jižní Moravě. Když pak chaoticky telefonem objednávám a vzápětí ruším různé ubytování a na pozadí pláče dítě, lidi jsou tak nějak chápavější a nezlobí se na mě. Nebo je možná přes ten řev neslyším.

 

3. Rozhodujete se rychle

V rámci vybírání dokonalé svatební róby jsem na sobě měla přesně jedny svatební šaty a výběrem jsem strávila i s brouzdáním po netu přibližně hodinu. Na svatbě nám bude hrát cimbálovka, kterou jsme nikdy neslyšeli, ale když jsme jim zavolali, měli zrovna volno. Svatební menu jsme zvolili po pečlivém pětiminutovém pročtení nabídky. Mám pokračovat? Možná na naší svatbě bude spousta nedokonalostí, zato jsme je všechny zvládli jsme vybrat velmi rychle. Když nemáte téměř žádné hlídání pro dítě a spoustu práce, není čas ztrácet čas.

 

Jedna z příprav na svatbu, vedeme spolu rozhovor na papíře a Petr na mě háže zlé pohledy, protože mu tam nakukuju.

Jedna z příprav na svatbu, vedeme spolu rozhovor na papíře a Petr po mně háže zlé pohledy, protože mu tam nakukuju.

4. Případné nedostatky přebije roztomilost dítěte a psů

Dobře, tenhle bod je spíš zbožné přání. Astrid je v roztomilém věku, kdy říká „tatata“, na každého cení svých 7 směšných zubů a je vtipně nemotorná. U psů máme vyzkoušeno, že je stačí učesat, dát jim mašličky a o pánečky nikdo nezavadí pohledem. Já ani Petr tedy nemusíme vypadat dokonale, protože spoustu pozornosti uzmou psi a Asinka.

 

5. Nemáte čas číst diskuzní fóra

Když jsem byla těhotná, pročetla jsem hezkých pár desítek diskuzí o tom, co mě čeká. Zpětně to považuji za největší ztrátu času v životě. Kolikrát mě některé příspěvky hodně vyděsily, to čeho jsem se bála, nepřišlo a naopak se staly věci, o kterých jsem vůbec nečetla. Realita je prostě vždycky jiná a hlavně je vaše. Nemůžete dopředu odhadnout, co se stane a dokonce ani jak na to budete reagovat. Vzhledem k množství volného času s mou dcerou, práci a psaní jsem tentokrát žádnou diskuzi nečetla a rozhodně se mi líp dýchá. Spoustu věcí nevím a nechám se překvapit.

 

6. Neprožíváte svatební zvyky

Ženich nesmí před svatbou vidět nevěstu v šatech? Ehm, nezlobte se, neměl mi kdo pohlídat dítě a někdo musel zhodnotit, jak na mě vypadají šaty. Závoj? Pardon, ale s téměř ročním dítětem na rukách mám do panenské nevěsty daleko. Krmení se navzájem slepičí polévkou? Ne děkuji, bryndáků mám v běžném životě plné kecky. Neříkám, že jsou svatební zvyky něco špatného, ale mají svůj význam, proto je pro mě hloupost dodržovat je za každou cenu, když už se jejich smysl v našem případě vytratil.

 

Z rozlučky. Samozřejmě jsem ji vybrala čistě náhodně, ne proto, že na ní vypadám dobře.

Z rozlučky. Samozřejmě jsem ji vybrala čistě náhodně, ne proto, že na ní vypadám dobře. Fotila mě má svědkyně Anetka, taky má blog

7. Na rozlučce se svobodou vás budou obdivovat

Skromně musím říct, že jsem měla úžasnou rozlučku se svobodou. Možná o ní napíšu ještě nějaký post, ale zatím stručně. Zařídily mi ji kamarádky, měli jsme pro sebe celý hudební klub Slowone a kromě klábosení, popíjení, pojídání výborného rautu a naprosto dokonalých cupcaků jsme si střihli lekci swingu, zazpívali karaoke a zařádili na parketu v rytmu Davida Guetty (trapný mainstream, vím, ale prostě ho zbožňuju). Pařila jsem do tří ráno a pak poslouchala obdivné vzdechy ve stylu „No teda, matko, ty jedeš jak drak!“ Ne, že bych si nepomohla čtyřmi šálky espressa a lahví coca coly, že. A ráno jsem se vůbec nevzbudila po třech hodinách spánku, protože miminkovský budík v hlavě.

 

8. Nemáte přehnaná očekávání

Některé nevěsty berou svatbu jako svůj největší a nejkrásnější den v životě. Snadno se pak může stát, že když se něco nepodaří, mají zkaženou náladu. Pro mě byly nádherné dny třeba ty, když jsme se dala dohromady s Petrem nebo když se mi poprvé podařilo rozesmát Astrid. A věřím, že takových dnů ještě zažiju spousty. Naše svatba určitě nebude dokonalá, ale jsem si jistá, že mně se líbit bude, protože si beru člověka, kterého nade vše miluji, vím, že je to skvělý chlap a báječný táta.